Historie

Z pověření bratří Arnošta a Albrechta z Wettinu, kteří společně panovali v Sasku, vznikla mezi lety 1471 a 1524 pozdně gotická zámecká stavba: Albrechtsburg Míšeň. Nová rezidence se měla stát reprezentativním správním střediskem a zároveň obytným zámkem. Tím byl potlačen její obranný charakter ve prospěch zámku – prvního v dějinách německého stavebnictví.

Jako nově jmenovaný zemský mistr stavitel získal Arnold Vestfálský pověření k nové velkorysé stavbě. Vzhledem ke strmému svahu nad Labem muselo být sklepení postaveno ve dvou podlažích, následovalo přízemí a tři horní patra. Zvláště rafinované osvětlení okny ve tvaru drapériových oblouků a po celém zámku použitá sklípková klenba byly architektonickou novinkou. Mistrovským dílem byla stavba velkého točitého schodiště ze zavěšených schodů, které se vinou okolo filigránně pojatého vřetenovitého sloupu. Při stavbě zámku byly inovativní také směrem vzhůru rozrůstající se zdi a některé technické instalace, jako částečně ve zdech vedené krbové komíny.

Albrechtsburg Míšeň však nebyl nikdy využit pro svoji zamýšlenou funkci, neboť ještě během stavby si bratři rozdělili wettinské teritorium. Občas se zde konaly recepce nebo lovecké společnosti, většinou však byl zámek prázdný. Až August Sílný začal využívat Albrechtsburg v roce 1710 opět aktivně – jako první porcelánovou manufakturu v Evropě.

Po 153 let se na Albrechtsburgu vyráběl porcelán, než se výrobní provoz v roce 1863 z pozdně gotických prostor vystěhoval. Rozsáhlá rekonstrukce měla dát opět vzniknout původní gotické podobě a měla odstranit masivní poškození způsobené využitím jako manufaktura.

Dodatečné finanční prostředky z reparačních plateb Francie za německo-francouzskou válku umožnily novou uměleckou úpravu zámku. Od roku 1873 vznikly nástěnné malby, které tematizují především historické události spojené s hradem, míšeňskou markou, Wettiny a výrobou »bílého zlata«. Kromě vědomě moderně pojatých nástěnných obrazů došlo také k ornamentální výmalbě podle gotických předloh profesorem Ernstem Händelem z Výmaru. Následovaly historicky věrné kopie nábytku, podlah a dveří a také vlajky, zbraně, svícny, kamna a krby.